MLADÁ BOLESLAV - Atraktivní dvoudveřový automobil debutoval v březnu 1966 na mezinárodním autosalonu v Ženevě. Sériová výroba se rozběhla v říjnu stejného roku, prostorný pětimístný automobil s motorem u poháněných zadních kol ve své době patřil na vrchol litrové třídy.
„Ikonická dvoudveřová Škoda 1000 MBX s bohatě prosklenou karoserií symbolicky korunovala úspěch prvního velkosériového českého automobilu, čtyřdveřového sedanu Škoda 1000 MB,“ říká Andrea Frydlová, ředitelka Škoda Muzea. Typ MBX vycházel z velkosériového čtyřdveřového automobilu Škoda1000 MB, který se mohl pochlubit tehdy velmi moderní samonosnou karoserií a motorem uloženým za poháněnou zadní nápravou. V první polovině 60. let pro něj byl v Mladé Boleslavi vybudován zcela nový závod o rozloze 80 hektarů s více než 40 výrobními halami a budovami.
Speciální karoserie s výrazně negativním sklonem zadních sloupků, navazujících na panoramatické sklo, a s dvojicí dveří s bezrámovými okny vznikly v pobočném závodě v Kvasinách. Karoserie zachovala velkorysou vnitřní prostornost základního sedanu, jako bonus nabídla lepší výhled do stran. Stahovatelná byla nejen skla ve dveřích, ale také menší skla vedle zadní lavice. Výklopná trojúhelníková okénka zlepšovala větrání interiéru.
Dvoudveřový typ Škoda 1000 MBX De Luxe se veřejnosti poprvé představil při zahájení autosalonu v Ženevě 10. března 1966. Návštěvníky si podmanil originálními tvary s velkou prosklenou plochou, opticky vytvářel dojem, že postrádá střední sloupky. Ve skutečnosti končily střední sloupky v polovině karoserie pod linií zasklení vozu a jejich úzká horní část se stahovala společně se zadními okny. V takovém momentě si cestující mohli užívat opravdu výjimečný výhled z vozu i neobyčejný pocit vzdušnosti v prostorném interiéru.
Při výrobě vozů Škoda 1000 MB a dvoudveřových MBX se uplatnily špičkové technologie té doby. Škoda jako první evropský výrobce automobilů uplatnila při výrobě bloku motoru metodu tlakového odlévání hliníku, stejně vznikala i skříň čtyřstupňové převodovky. Šlo o technologii vynalezenou v roce 1922 českým inženýrem Josefem Polákem, díky níž bylo možné výrazně zrychlit výrobu agregátů.
Vůz Škoda 1000 MBX poháněl zážehový čtyřválec 988 cm3 o výkonu 38 kW (52 k) při 5000 min-1 , automobil s pohotovostní, resp. užitečnou hmotností 815/375 kg dosahoval největší rychlosti 127 km/h. Spotřeba činila 7,8-8,0 l benzinu na 100 km. Standardem byla dvojice karburátorů Jikov, pouze u několika desítek kusů se uplatnil jednokarburátorový motor. Časově náročná kompletace vozů Škoda 1000 MBX s vysokým podílem ruční práce se v říjnu 1966 rozeběhla v samostatném provozu mladoboleslavské automobilky, aby „nebrzdila“ hlavní produkční linku. Posledních dvanáct kusů z celkem 1403 exemplářů litrového povedení vzniklo na počátku roku 1968.
