BEZDĚČÍN – Je 22:47 hodin 28. července 1969 a na železniční přejezd v Bezděčíně právě vjíždí autobus plný lidí. Ve stejnou dobu ale od Mladé Boleslavi na Nymburk právě jede i osobní vlak. Pak přichází obrovská rána. Dnes je to přesně 50 let od jedné z nejtragičtější železniční nehody.
"Byla to normální cesta z práce domů, když se ale ozvala obrovská rána. Vlak už prudce brzdil až nakonec zastavil. Pak už bylo ticho takové to divné ticho v celém vagónu. Nikdo nic neříkal. Po chvíli přiběhl hodně vyděšený průvodčí a řekl nám, že nesmíme z vlaku vystupovat," tak vzpomíná na osudnou noc dnes již dvaasedmdesátiletá Jaroslava s tím, že někteří cestující z vlaku přeci jen vystoupili a běželi uvězněným lidem ve zdemolovaném autobusu pomáhat.
Vlak tlačil autobus plný lidí desítky metrů a kompletně ho zdemoloval. Následky jsou tragické.
Podle dnes už oprýskané cedule umístěné na křížku jen pár metrů od přejezdu zemřelo při nehodě 21 lidi. Přímo na místě zde ale zemřelo 23 lidí, jeden zraněný později umírá v nemocnici. Dalších 23 lidí bylo zraněno lehce a 6 těžce.
Kvůli nehodě hned druhý den mimořádně zasedá i vláda Československé republiky, která konstatuje, že za tragickou nehodou stojí: „Nezodpovědnost některých občanů na pracovišti“. V době nehody totiž byly závory zvednuté! Hradlářka totiž zapomněla spustit závory. Zalarmovala ji až obrovská rána, kdy se z drážního domku vyšla podívat, co se stalo. Bylo už ale pozdě.
Železniční nehoda v Bezděčíně patří k nejtragičtější nehodě na Mladoboleslavsku a zároveň k šesté nejtragičtější v republice. Pozůstalí a přeživší ale dodnes nezapomněli. I když na vzpomínkové desce se už podepsal zub času, dodnes tam lidé zapalují svíčky a jsou zde i květiny.
